Magazín Magnus

Dvacáté druhé číslo Magnusu je plné naděje. Prostupuje celým magazínem jako pomyslná červená niť a otevírá témata, která jsou pro ni příznačná, například zdraví nebo víra. Zavede nás na místa, kde bychom ji možná nečekali, ať už do prostředí indických vědkyň, nejnovějších technologií nebo umělé inteligence. Naděje je zpracovaná v povídkách, rozhovorech, fotografiích, obrazech i architektuře. Může se zdát, že je všudypřítomná, ale když ji zkoušíme hledat uprostřed války, trochu znejistíme a ucítíme, že nejde o samozřejmost. Uvědomíme si, že naději není možné koupit, ale můžeme ji pomoct vytvářet a přinášet tam, kde by jinak vyhasl i její poslední záblesk.

Tématem v pořadí již jednadvacátého čísla magazínu Magnus je jídlo. Jídlo, které nás baví, utváří naši společnost i naši identitu. Má čarovnou moc aktivovat veškeré naše smysly: zrak, čich, chuť, hmat, a dokonce i sluch. Příběhy aktuálního vydání vyprávějí nejlepší šéfkuchařka světa Ana Rošová, nejmladší držitel michelinské hvězdy v Německu Patrik Jaroš či gastronovinářka Hana Michopulu. Nechybějí ani názory odborníků a oblíbené fotoeseje. Autorem obrazu na obálce je Michal Cihlář. Julia, maminka Andyho Warhola, připravuje synovi kukuřičné lupínky s mlékem. Jedenáctibarevný linoryt vznikl v roce 1989 jako interpretace fotografie Kena Heymana z roku 1966.

Jubilejní dvacáté vydání magazínu Magnus jsme věnovali tématu přátelství. Přátelství je totiž jedním z nejcennějších darů života. V aktuálním čísle se na téma přátelství podíváme z pohledu filozofie i vědy, nahlédneme do fungování elitní ženské bojové jednotky či rodiny, která se stala průkopníkem v přechodné pěstounské péči u nás. Za přečtení určitě stojí také osobní vzpomínka režiséra Mateje Mináče na neobyčejný vztah s legendárním Nicholasem Wintonem.

Nové číslo magazínu MAGNUS má hlavní téma SPÁNEK a SNY. Spánek v lidském životě zabírá třetinu veškerého času a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. Jaký vliv má jeho kvalita na fungování organismu? Co se děje s naším tělem a co se odehrává v mozku, když špatně spíme? Co můžeme dělat pro to, abychom se vyspali dobře? Kdo si svým životním stylem naopak říká o spánkovou deprivaci? Proč skoro každý z nás někdy zápasí s nočními můrami? A co vše se může odehrát, zatímco spíme?

Plnoleté, už osmnácté vydání magazínu Magnus věnujeme outsiderům, tedy všem, kdo se ocitli – ať z vlastní vůle, nebo shodou nepříznivých okolností – sami, mimo systém, na okraji společnosti. Prozkoumáváme svět, kterého se většinou obáváme, avšak pokud se ho dotkneme, ta zkušenost je k nezaplacení. Pohled na sebe sama a na vše okolo z absolutně jiné perspektivy, na niž nejsme zvyklí, nás může vylekat, ale také posunout dál. Záleží na míře empatie, porozumění a také na odvaze. Autorem titulního snímku je americký fotograf Joseph-Philippe Bevillard. Ve třech letech ztratil sluch, poté se věnoval kreslení a malování a později začal fotografovat. Chlapec s kohoutem na obálce se jmenuje Pa a snímek byl pořízen na Nový rok 2019 v irském hrabství Tipperary. Pa má pět sourozenců a všichni s rodiči žijí v karavanu se dvěma ložnicemi v kempu bez stálé toalety, elektřiny a vody. Čelí předsudkům usedlé společnosti, jsou věčně na okraji, ale užívají si naprostou svobodu.

Svět zahrad a rostlin inspiruje kreativní myšlení po celá staletí - od obrazů Giuseppa Arcimbolda až po architekturu Zahy Hadid. Květiny a stromy nemají pouze estetickou funkci, ale můžeme se od nich spoustu věcí naučit i proto, že člověk má odnepaměti touhu stále něco pěstovat a sklízet. Sedmnácté číslo Magazínu Magnus nás zavede do zpustlé zahrady, kam se vchází starou rezavou brankou, do níž nezapadá žádný klíč. Legendární zahrada Jiřího Trnky skutečně existovala a my ji našli. Jedinečné rozhovory představují zahradníka Ondřeje Fouse, šumavského samotáře, meteorologa a spisovatele Romana Szpuka a také slovenského básníka a ekologa Jána Litváka, který říká: „Väčšina rastlín je cez koreňovú sústavu prepojená mykorízou. Cez korene komunikujú, posielajú si živiny, lieky a v našom ponímaní aj informácie. To je ich internet." Ve fotografiích Josefa Sudka se ocitneme v melancholické divočině pralesu Mionší, v Mikulově navštívíme šéfkuchaře Marcela Ihnačáka a architekt Osamu Okamura nás uvede do tématu zelených měst. Snímek na obálce pořídil americký fotograf John Wehrheim, který vyrazil v roce 1969 na havajský ostrov Kauai navštívit hippie osadu, aby tam už zůstal natrvalo. „Květinoví táborníci, kteří se ve jménu dlouhých vlasů, marihuany, vegetariánství a nudismu vymezili vůči hodnotovému systému svých rodičů, se zde pokusili o výstřední životní experiment zdánlivě založený na etice návratu ke kořenům, k rybolovu a obdělávání půdy."

Šestnácté vydání magazínu je věnováno vztahu člověka ke zvířatům. Příroda je pro nás zdrojem inspirace i duševního klidu. V tomto čísle představujeme jednoho z nejúspěšnějších autorů knih o přírodě, Petera Wohllebena, dále pak Damiena Manderera, který založil Mezinárodní nadaci proti pytláctví. Vydání obsahuje rozhovor s evolučním biologem profesorem Jaroslavem Flegrem. Mezi obrazovými eseji naleznete dílo Amose Chapple, Randala Forda, Davida Høgsholta a dalších. Původní povídky napsali Petr Stančík a Ondrej Štefánik. Toto číslo ilustrovala talentovaná výtvarnice Maria Makeeva, jež je také autorkou kreseb ve speciální příloze „20 ohrožených“, kterou najdete uvnitř magazínu.

Budoucnost může přinést věci a události, které si neumíme nebo nechceme ani představit, přesto se na ně nesmíme přestat těšit a musíme se učit, jak mít ze života radost. Pro magazín napsali eseje např. Tomáš Hrivnák, poradce v oblasti řízení značek a kulturní publicista Ivan Adamovič. Přinášíme unikátní rozhovor s členkou řeholního společenství karmelitek sv. Terezie, sestrou Denisou i kanadským filantropem a dobrodruhem Christopherem Ondaatje. Výraznou vizuální částí jsou fotoeseje od Michaela Hanke, Jacoba Simkina, Michaela Königshofera a dalších. Původní povídky napsaly Iva Pekárková a Mária Modrovich. Číslo provázejí ilustrace talentované výtvarnice Simony Čechové.

Fascinuje nás prolínání vrcholných výkonů ve sportu a v byznysu, zkoumáme, zda je možné aplikovat trenérské nebo psychologické rady z jednoho odvětví na druhé. Do magazínu texty přispěli Luboš Beniak, Robin Ujfaluši nebo populární sportovní komentátor Jaromír Bosák. Exkluzivní rozhovory poskytly olympijská medailistka v biatlonu Anastasia Kuzminová, tenistka Martina Hingis a člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. Adam Pretty, Justin Setterfield, Theodore Kaye prezentovali své unikátní fotografie. Původní povídky napsali Alena Mornštajnová a Ľubo Dobrovoda. Vizuálně číslo provází kresby mladého výtvarníka Jana Šrámka, držitele Ceny Czech grand design v kategorii ilustrace.

Na Československo se v tomto vydání díváme jako na šanci, kterou mnozí využili, aby uskutečnili svou cestu. Úvodní esej napsal doyen české literatury Pavel Kohout a populární slovenský spisovatel Michal Hvorecký. Velmi intimní rozhovory nám poskytli režisér a producent Fero Fenič a šéfka Bontonu Katarína Morvai a také Ivan Margolius, britský architekt. Ve fotoesejích putujeme melancholickou krajinou severních Čech, kterou nás provádí fotograf Ibra Ibrahimovič, život v jednom paneláku na sídlišti v Petržalce nám ukazuje fotograf Martin Kleibl a současné Slovensko Boris Németh. Původní povídky napsaly Vanda Rozenbergová a Ivana Myšková. Za obálkou a ilustracemi celého čísla stojí Daniela Olejníková.

Všechny zásadní okamžiky v lidském životě jsou nějak spjaty s cestou a v rovině symbolické je cestou celý náš život. Úvodní esej napsal římskokatolický kněz Marek Orko Vácha a rozhovor poskytl legendární cestovatel a etnograf Miloslav Stingl. Na velkou cestu nás vzali americký fotograf James Whitlow Delano ve svém projketu The Borderland, ve kterém dokumentuje mexicko-americké hranice. Válečný a humanitární fotograf Lam Duc Hien obrazem a slovem vypráví, jak se vydal proti proudu Mekongu hledat vlastní kořeny. Autory povídek jsou Marek Toman a Marek Vadas. Ilustrace pro toto vydání připravil talentovaný výtvarník Michal Bačák.

Tím nejdůležitějším zázemím je rodina. Jedenácté číslo získalo nový redesign a otevírají je esejem rabín Karol Sidon a v rozhovoru Karel Schwarzenberg. Unikátní fotografie ze života chasidů představil Vladimír Železný, další příběhy obrazem i slovem vyprávějí fotografové Tomáš Princ (Humans of Prague), Katka Havlíková (Urbex) a James Mollison (Kde děti spí). V Italském deníku Jana Lukase vzpomíná jeho dcera Helena na internaci v utečeneckých táborech. V čísle najdete také rozhovor s Rostislavem Novákem, Davidem Rothschildem či Salmanem Rushdiem. Autory povídek jsou Bianca Bellová a Peter Krištúfek a zázemí v italských Benátkách hledá v reportáži Jindřich Mann.

Muži jsou bez žen ztraceni, protože sice mají spoustu cílů, ale chybí jim smysl. A tak jsme se rozhodli jubilejní 10. číslo magazínu věnovat ženám. Na cestu okolo světa nás vzaly české fotografky Alžběta Jungrová a Dita Pepe, dějiny žen v umění přiblížila Kateřina Tučková, feministický panteon osobností Radka Denemarková a Nora Grundová vyzpovídala svou stoletou babičku. O prokletí první ženy Lilith napsal ekonom Tomáš Sedláček a o inspiracích ženami psycholog Jiří Bílý. Rozhovory jsme přinesli s architektkou Alenou Šrámkovou, primářem porodnice „U Apolináře“ Davidem Pavlištou a o moudrosti mužům nedostupné vyprávěl mexický scenárista Guillermo Arriaga.

Magnus je inspirací ke všem příštím cestám a v tomto čísle jsme se vypravili na Island. Ostrov nám přiblížili v rozhovoru bývalý starosta Reykjavíku Jón Gnarr a v textech písničkář a cestovatel Jan Burian, překladatelé Kristof Magnusson a Jiří Starý, vědkyně Pavla Dagsson Waldhauserová, ale i běžec René Kujan. Měsíční krajinu na hranici polárního kruhu prezentuje svými fotografiemi Ragnar Axelsson nebo uznávaný výtvarník Olafur Eliasson. Podtématem tohoto vydání je Samota – o ní vypráví např. Tomáš Halík, Alena Ježková, psycholog Ivo Čermák či v melancholickém eseji Meteorolog ruská fotografka Evgenia Arbugaeva.

V tomto „psychologickém“ čísla najdete mj. rozhovor s plastickým chirurgem Bohdanem Pomahačem, esej spisovatelky Aleny Ježkové s fotografiemi řeholních bratří a sester, článek reportérky Terezy Engelové, která se zabývá soužitím mužů a žen v muslimském světě, a úvodní eseje amerického kulturního antropologa Andrewa Lasse a psychiatra Radkina Honzáka. Část věnovanou stereotypům doprovází text Petera Pišťanka Made in Czechoslovakia, otevřená zpověď muže, který se narodil jako žena, a nahlédnete do světa neviditelných spisovatelů (ghostwriterů). Fotoeseje nás přenesou do Nevadské pouště na festival Burning Man, za mexickými wrestlery či za lidmi, kteří žijí s hyenami.

Na tvorbě tohoto čísla se speciální rozkládací obálkou s panoramatem města se podíleli mj. novinář Fabiano Golgo, spisovatelé Marcelo Backes, João Paulo Cuenca a Markéta Pilátová. Uvnitř najdete rozhovory, např. s vnučkou J. A. Bati paní Dolores Arambasic, s výtvarníkem Jiřím Georgem Dokoupilem i starostou Ria de Janeira; a také fotoeseje – na téma pláže (Martin Parr a Julio Bittencourt), fotbal (Christopher Pillitz) či sluhové (Andrej Balco). Esej o karnevalu, graffiti reportáž, texty o hudbě, bojových sportech, gastronomii a tipy na výlety po celé Brazílii. Rio je lék na melancholickou duši Středoevropana.

Zamýšlíme se nad fenoménem času, který zdánlivě všem odměřuje stejně… V tomto vydání najdete rozhovor s operní pěvkyní Soňou Červenou, sportovní esej Mariana Jelínka a filozofické zamyšlení Miroslava Petříčka, projdete se Zahradou rajského zapomnění, budete cestovat časem, bojovat s prokrastinací, cvičit se v trpělivosti při chytání ryb a spočinete v ledovém království Ragnara Axelssona v Arktidě. Nahlédnete do historie rodin Mannů, Thonetů a Martellů a příběhy stoletých lidí představí unikátní projekt Jana Langera. „Zastavený okamžik“ na svých fotografiích pak komentují autoři slovenské nové vlny (Župník, Stano, Švolík a Prekop).

Speciální edice 5. čísla je subjektivní sondou o zemi, kterou i přes kritický pohled vnímáme jako velmi inspirativní. Obálka je citací z díla proslulé japonské umělkyně Jajoi Kusamy – puntíky mají podobu slunce, které je symbolem energie celého světa i našich životů. K tomuto vydání jsme přizvali např. českého japanologa Martina Vačkáře, architekta Osamu Okamuru, fotografy Zdeňka Thomu a Martina Hladíka (tradiční japonské tetování jakuzy), otiskli jsme povídku Harukiho Murakamiho, esej Davida Mitchella, profil Mina Tanaky, komiksový skicář Emmanuela Guiberta a dalších více než třicet příspěvků na téma země vycházejícího slunce.

Na obálce je snímek Tona Stana ze série Bílý stín. Volání divočiny a nebezpečné vztahy komentují příběhy zachycené fotografy Alessandrem Grassanim (Mongolsko), Martinou Bacigalupo (Burundi), Antoniem Bolfem (Haiti) a Susanou Vera (z fiesty v Pamploně). Píšeme o Lékařích bez hranic, o dětech bez rodičů, odstřelovačích, koridě a o nebezpečné síle masek. Texty do čísla přispěli esejista Péter Hunčík, spisovatelky Petra Hůlová a Olga Walló, německý prozaik pocházející z Prahy Maxim Biller a švýcarská válečná reportérka Irena Brežná, rodačka z Bratislavy. Představili jsme svět kolem koní, dostihů a sázek a v rozhovoru punkové království módní návrhářky Vivienne Westwood.

Pro toto číslo vytvořil originálně řešenou obálku výtvarník Petr Sís. Hranice mezi soukromým rájem a peklem nám pomohli hledat astronom Jiří Grygar, psycholog Radvan Bahbouh, brazilský esejista Marcelo Backes, spisovatelky Radka Denemarková, Ivana Dobrakovová, Emíre Khidayer a v exkluzivním rozhovoru také psychiatr Stanislav Grof. Detailně jsme zkoumali obraz Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší. O touze po eskapismu vypráví Richard Branson, Jan Šmíd, Pavla Jazairiová, Andrej Hryc a fotografové João Pina a Daniele Tamagni. Prohlédnout si můžete ostrovy na prodej, brazilské slumy v Riu, gentlemany z Baconga i nejlepší zašívárny světa.

Sběratelské číslo vyšlo s pěti různými obálkami od výstředního fotografa Davida LaChapella. Mezi autory se objevili esejista Lubomír Martínek, spisovatelky Kateřina Janouchová a Monika Kompaníková, kurátor výtvarného umění Otto M. Urban, historik Pavel Žáček či Klára Poláčková, první Češka, která zdolala Mt. Everest. Rozhovor poskytly osobnosti jako Meda Mládková, Josef Pleskot a Manolo Blahník, sběratelské vášně prozradili Ralph Lauren, Daphne Guinness a fotografové Jiří Thýn, Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein. Nahlédli jsme do Afriky na šlechtické lovy, mezi zpravodajské špiony, headhuntery a nakonec nás pozval na sbírku motýlů Vladimir Nabokov.

První číslo magazínu vyšlo v létě 2011. Vypravili jsme se za nejkrásnějšími majáky světa, na palubě luxusní jachty Maltézský sokol do Středomoří, pod vodu za utopenými poklady, ale i za nautickou architekturou, na golfová hřiště u mořského pobřeží a samozřejmě mezi piráty. Philip Plisson, Joni Sternbach, Zena Holloway, Anthony Suau a Petr Klier prezentovali své jedinečné fotografie. Eseje a povídky exkluzivně napsali Pavel Kosatík, Boris Filan, Jaroslav Rudiš a Michal Hvorecký. V rozhovorech se představili jachtař David Křížek a nejlepší slovenská plavkyně všech dob Martina Moravcová. K autorům čísla patří také Jiřina Šiklová, Vladimír Poštulka, Peter Pišťanek a celý tým dalších spolupracovníků.