Magazín Magnus

Jubilejní dvacáté vydání magazínu Magnus jsme věnovali tématu přátelství. Přátelství je totiž jedním z nejcennějších darů života. V aktuálním čísle se na téma přátelství podíváme z pohledu filozofie i vědy, nahlédneme do fungování elitní ženské bojové jednotky či rodiny, která se stala průkopníkem v přechodné pěstounské péči u nás. Za přečtení určitě stojí také osobní vzpomínka režiséra Mateje Mináče na neobyčejný vztah s legendárním Nicholasem Wintonem.

Nové číslo magazínu MAGNUS má hlavní téma SPÁNEK a SNY. Spánek v lidském životě zabírá třetinu veškerého času a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. Jaký vliv má jeho kvalita na fungování organismu? Co se děje s naším tělem a co se odehrává v mozku, když špatně spíme? Co můžeme dělat pro to, abychom se vyspali dobře? Kdo si svým životním stylem naopak říká o spánkovou deprivaci? Proč skoro každý z nás někdy zápasí s nočními můrami? A co vše se může odehrát, zatímco spíme?

Plnoleté, už osmnácté vydání magazínu Magnus věnujeme outsiderům, tedy všem, kdo se ocitli – ať z vlastní vůle, nebo shodou nepříznivých okolností – sami, mimo systém, na okraji společnosti. Prozkoumáváme svět, kterého se většinou obáváme, avšak pokud se ho dotkneme, ta zkušenost je k nezaplacení. Pohled na sebe sama a na vše okolo z absolutně jiné perspektivy, na niž nejsme zvyklí, nás může vylekat, ale také posunout dál. Záleží na míře empatie, porozumění a také na odvaze. Autorem titulního snímku je americký fotograf Joseph-Philippe Bevillard. Ve třech letech ztratil sluch, poté se věnoval kreslení a malování a později začal fotografovat. Chlapec s kohoutem na obálce se jmenuje Pa a snímek byl pořízen na Nový rok 2019 v irském hrabství Tipperary. Pa má pět sourozenců a všichni s rodiči žijí v karavanu se dvěma ložnicemi v kempu bez stálé toalety, elektřiny a vody. Čelí předsudkům usedlé společnosti, jsou věčně na okraji, ale užívají si naprostou svobodu.

Svět zahrad a rostlin inspiruje kreativní myšlení po celá staletí - od obrazů Giuseppa Arcimbolda až po architekturu Zahy Hadid. Květiny a stromy nemají pouze estetickou funkci, ale můžeme se od nich spoustu věcí naučit i proto, že člověk má odnepaměti touhu stále něco pěstovat a sklízet. Sedmnácté číslo Magazínu Magnus nás zavede do zpustlé zahrady, kam se vchází starou rezavou brankou, do níž nezapadá žádný klíč. Legendární zahrada Jiřího Trnky skutečně existovala a my ji našli. Jedinečné rozhovory představují zahradníka Ondřeje Fouse, šumavského samotáře, meteorologa a spisovatele Romana Szpuka a také slovenského básníka a ekologa Jána Litváka, který říká: „Väčšina rastlín je cez koreňovú sústavu prepojená mykorízou. Cez korene komunikujú, posielajú si živiny, lieky a v našom ponímaní aj informácie. To je ich internet." Ve fotografiích Josefa Sudka se ocitneme v melancholické divočině pralesu Mionší, v Mikulově navštívíme šéfkuchaře Marcela Ihnačáka a architekt Osamu Okamura nás uvede do tématu zelených měst. Snímek na obálce pořídil americký fotograf John Wehrheim, který vyrazil v roce 1969 na havajský ostrov Kauai navštívit hippie osadu, aby tam už zůstal natrvalo. „Květinoví táborníci, kteří se ve jménu dlouhých vlasů, marihuany, vegetariánství a nudismu vymezili vůči hodnotovému systému svých rodičů, se zde pokusili o výstřední životní experiment zdánlivě založený na etice návratu ke kořenům, k rybolovu a obdělávání půdy."

Šestnácté vydání magazínu je věnováno vztahu člověka ke zvířatům. Příroda je pro nás zdrojem inspirace i duševního klidu. V tomto čísle představujeme jednoho z nejúspěšnějších autorů knih o přírodě, Petera Wohllebena, dále pak Damiena Manderera, který založil Mezinárodní nadaci proti pytláctví. Vydání obsahuje rozhovor s evolučním biologem profesorem Jaroslavem Flegrem. Mezi obrazovými eseji naleznete dílo Amose Chapple, Randala Forda, Davida Høgsholta a dalších. Původní povídky napsali Petr Stančík a Ondrej Štefánik. Toto číslo ilustrovala talentovaná výtvarnice Maria Makeeva, jež je také autorkou kreseb ve speciální příloze „20 ohrožených“, kterou najdete uvnitř magazínu.

Budoucnost může přinést věci a události, které si neumíme nebo nechceme ani představit, přesto se na ně nesmíme přestat těšit a musíme se učit, jak mít ze života radost. Pro magazín napsali eseje např. Tomáš Hrivnák, poradce v oblasti řízení značek a kulturní publicista Ivan Adamovič. Přinášíme unikátní rozhovor s členkou řeholního společenství karmelitek sv. Terezie, sestrou Denisou i kanadským filantropem a dobrodruhem Christopherem Ondaatje. Výraznou vizuální částí jsou fotoeseje od Michaela Hanke, Jacoba Simkina, Michaela Königshofera a dalších. Původní povídky napsaly Iva Pekárková a Mária Modrovich. Číslo provázejí ilustrace talentované výtvarnice Simony Čechové.

Fascinuje nás prolínání vrcholných výkonů ve sportu a v byznysu, zkoumáme, zda je možné aplikovat trenérské nebo psychologické rady z jednoho odvětví na druhé. Do magazínu texty přispěli Luboš Beniak, Robin Ujfaluši nebo populární sportovní komentátor Jaromír Bosák. Exkluzivní rozhovory poskytly olympijská medailistka v biatlonu Anastasia Kuzminová, tenistka Martina Hingis a člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. Adam Pretty, Justin Setterfield, Theodore Kaye prezentovali své unikátní fotografie. Původní povídky napsali Alena Mornštajnová a Ľubo Dobrovoda. Vizuálně číslo provází kresby mladého výtvarníka Jana Šrámka, držitele Ceny Czech grand design v kategorii ilustrace.

Na Československo se v tomto vydání díváme jako na šanci, kterou mnozí využili, aby uskutečnili svou cestu. Úvodní esej napsal doyen české literatury Pavel Kohout a populární slovenský spisovatel Michal Hvorecký. Velmi intimní rozhovory nám poskytli režisér a producent Fero Fenič a šéfka Bontonu Katarína Morvai a také Ivan Margolius, britský architekt. Ve fotoesejích putujeme melancholickou krajinou severních Čech, kterou nás provádí fotograf Ibra Ibrahimovič, život v jednom paneláku na sídlišti v Petržalce nám ukazuje fotograf Martin Kleibl a současné Slovensko Boris Németh. Původní povídky napsaly Vanda Rozenbergová a Ivana Myšková. Za obálkou a ilustracemi celého čísla stojí Daniela Olejníková.

Všechny zásadní okamžiky v lidském životě jsou nějak spjaty s cestou a v rovině symbolické je cestou celý náš život. Úvodní esej napsal římskokatolický kněz Marek Orko Vácha a rozhovor poskytl legendární cestovatel a etnograf Miloslav Stingl. Na velkou cestu nás vzali americký fotograf James Whitlow Delano ve svém projketu The Borderland, ve kterém dokumentuje mexicko-americké hranice. Válečný a humanitární fotograf Lam Duc Hien obrazem a slovem vypráví, jak se vydal proti proudu Mekongu hledat vlastní kořeny. Autory povídek jsou Marek Toman a Marek Vadas. Ilustrace pro toto vydání připravil talentovaný výtvarník Michal Bačák.

Tím nejdůležitějším zázemím je rodina. Jedenácté číslo získalo nový redesign a otevírají je esejem rabín Karol Sidon a v rozhovoru Karel Schwarzenberg. Unikátní fotografie ze života chasidů představil Vladimír Železný, další příběhy obrazem i slovem vyprávějí fotografové Tomáš Princ (Humans of Prague), Katka Havlíková (Urbex) a James Mollison (Kde děti spí). V Italském deníku Jana Lukase vzpomíná jeho dcera Helena na internaci v utečeneckých táborech. V čísle najdete také rozhovor s Rostislavem Novákem, Davidem Rothschildem či Salmanem Rushdiem. Autory povídek jsou Bianca Bellová a Peter Krištúfek a zázemí v italských Benátkách hledá v reportáži Jindřich Mann.

Muži jsou bez žen ztraceni, protože sice mají spoustu cílů, ale chybí jim smysl. A tak jsme se rozhodli jubilejní 10. číslo magazínu věnovat ženám. Na cestu okolo světa nás vzaly české fotografky Alžběta Jungrová a Dita Pepe, dějiny žen v umění přiblížila Kateřina Tučková, feministický panteon osobností Radka Denemarková a Nora Grundová vyzpovídala svou stoletou babičku. O prokletí první ženy Lilith napsal ekonom Tomáš Sedláček a o inspiracích ženami psycholog Jiří Bílý. Rozhovory jsme přinesli s architektkou Alenou Šrámkovou, primářem porodnice „U Apolináře“ Davidem Pavlištou a o moudrosti mužům nedostupné vyprávěl mexický scenárista Guillermo Arriaga.

Magnus je inspirací ke všem příštím cestám a v tomto čísle jsme se vypravili na Island. Ostrov nám přiblížili v rozhovoru bývalý starosta Reykjavíku Jón Gnarr a v textech písničkář a cestovatel Jan Burian, překladatelé Kristof Magnusson a Jiří Starý, vědkyně Pavla Dagsson Waldhauserová, ale i běžec René Kujan. Měsíční krajinu na hranici polárního kruhu prezentuje svými fotografiemi Ragnar Axelsson nebo uznávaný výtvarník Olafur Eliasson. Podtématem tohoto vydání je Samota – o ní vypráví např. Tomáš Halík, Alena Ježková, psycholog Ivo Čermák či v melancholickém eseji Meteorolog ruská fotografka Evgenia Arbugaeva.

V tomto „psychologickém“ čísla najdete mj. rozhovor s plastickým chirurgem Bohdanem Pomahačem, esej spisovatelky Aleny Ježkové s fotografiemi řeholních bratří a sester, článek reportérky Terezy Engelové, která se zabývá soužitím mužů a žen v muslimském světě, a úvodní eseje amerického kulturního antropologa Andrewa Lasse a psychiatra Radkina Honzáka. Část věnovanou stereotypům doprovází text Petera Pišťanka Made in Czechoslovakia, otevřená zpověď muže, který se narodil jako žena, a nahlédnete do světa neviditelných spisovatelů (ghostwriterů). Fotoeseje nás přenesou do Nevadské pouště na festival Burning Man, za mexickými wrestlery či za lidmi, kteří žijí s hyenami.

Na tvorbě tohoto čísla se speciální rozkládací obálkou s panoramatem města se podíleli mj. novinář Fabiano Golgo, spisovatelé Marcelo Backes, João Paulo Cuenca a Markéta Pilátová. Uvnitř najdete rozhovory, např. s vnučkou J. A. Bati paní Dolores Arambasic, s výtvarníkem Jiřím Georgem Dokoupilem i starostou Ria de Janeira; a také fotoeseje – na téma pláže (Martin Parr a Julio Bittencourt), fotbal (Christopher Pillitz) či sluhové (Andrej Balco). Esej o karnevalu, graffiti reportáž, texty o hudbě, bojových sportech, gastronomii a tipy na výlety po celé Brazílii. Rio je lék na melancholickou duši Středoevropana.

Zamýšlíme se nad fenoménem času, který zdánlivě všem odměřuje stejně… V tomto vydání najdete rozhovor s operní pěvkyní Soňou Červenou, sportovní esej Mariana Jelínka a filozofické zamyšlení Miroslava Petříčka, projdete se Zahradou rajského zapomnění, budete cestovat časem, bojovat s prokrastinací, cvičit se v trpělivosti při chytání ryb a spočinete v ledovém království Ragnara Axelssona v Arktidě. Nahlédnete do historie rodin Mannů, Thonetů a Martellů a příběhy stoletých lidí představí unikátní projekt Jana Langera. „Zastavený okamžik“ na svých fotografiích pak komentují autoři slovenské nové vlny (Župník, Stano, Švolík a Prekop).

Speciální edice 5. čísla je subjektivní sondou o zemi, kterou i přes kritický pohled vnímáme jako velmi inspirativní. Obálka je citací z díla proslulé japonské umělkyně Jajoi Kusamy – puntíky mají podobu slunce, které je symbolem energie celého světa i našich životů. K tomuto vydání jsme přizvali např. českého japanologa Martina Vačkáře, architekta Osamu Okamuru, fotografy Zdeňka Thomu a Martina Hladíka (tradiční japonské tetování jakuzy), otiskli jsme povídku Harukiho Murakamiho, esej Davida Mitchella, profil Mina Tanaky, komiksový skicář Emmanuela Guiberta a dalších více než třicet příspěvků na téma země vycházejícího slunce.

Na obálce je snímek Tona Stana ze série Bílý stín. Volání divočiny a nebezpečné vztahy komentují příběhy zachycené fotografy Alessandrem Grassanim (Mongolsko), Martinou Bacigalupo (Burundi), Antoniem Bolfem (Haiti) a Susanou Vera (z fiesty v Pamploně). Píšeme o Lékařích bez hranic, o dětech bez rodičů, odstřelovačích, koridě a o nebezpečné síle masek. Texty do čísla přispěli esejista Péter Hunčík, spisovatelky Petra Hůlová a Olga Walló, německý prozaik pocházející z Prahy Maxim Biller a švýcarská válečná reportérka Irena Brežná, rodačka z Bratislavy. Představili jsme svět kolem koní, dostihů a sázek a v rozhovoru punkové království módní návrhářky Vivienne Westwood.

Pro toto číslo vytvořil originálně řešenou obálku výtvarník Petr Sís. Hranice mezi soukromým rájem a peklem nám pomohli hledat astronom Jiří Grygar, psycholog Radvan Bahbouh, brazilský esejista Marcelo Backes, spisovatelky Radka Denemarková, Ivana Dobrakovová, Emíre Khidayer a v exkluzivním rozhovoru také psychiatr Stanislav Grof. Detailně jsme zkoumali obraz Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší. O touze po eskapismu vypráví Richard Branson, Jan Šmíd, Pavla Jazairiová, Andrej Hryc a fotografové João Pina a Daniele Tamagni. Prohlédnout si můžete ostrovy na prodej, brazilské slumy v Riu, gentlemany z Baconga i nejlepší zašívárny světa.

Sběratelské číslo vyšlo s pěti různými obálkami od výstředního fotografa Davida LaChapella. Mezi autory se objevili esejista Lubomír Martínek, spisovatelky Kateřina Janouchová a Monika Kompaníková, kurátor výtvarného umění Otto M. Urban, historik Pavel Žáček či Klára Poláčková, první Češka, která zdolala Mt. Everest. Rozhovor poskytly osobnosti jako Meda Mládková, Josef Pleskot a Manolo Blahník, sběratelské vášně prozradili Ralph Lauren, Daphne Guinness a fotografové Jiří Thýn, Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein. Nahlédli jsme do Afriky na šlechtické lovy, mezi zpravodajské špiony, headhuntery a nakonec nás pozval na sbírku motýlů Vladimir Nabokov.

První číslo magazínu vyšlo v létě 2011. Vypravili jsme se za nejkrásnějšími majáky světa, na palubě luxusní jachty Maltézský sokol do Středomoří, pod vodu za utopenými poklady, ale i za nautickou architekturou, na golfová hřiště u mořského pobřeží a samozřejmě mezi piráty. Philip Plisson, Joni Sternbach, Zena Holloway, Anthony Suau a Petr Klier prezentovali své jedinečné fotografie. Eseje a povídky exkluzivně napsali Pavel Kosatík, Boris Filan, Jaroslav Rudiš a Michal Hvorecký. V rozhovorech se představili jachtař David Křížek a nejlepší slovenská plavkyně všech dob Martina Moravcová. K autorům čísla patří také Jiřina Šiklová, Vladimír Poštulka, Peter Pišťanek a celý tým dalších spolupracovníků.